Město Dublin
![Dubí]( "Dubí ve zprávách.")
Dubí (Teplicko) 18. dubna (ČTK) - Člověka ve vzduchu, písmena z klávesnice nad dlaněmi, pád cyklisty nebo králíka nad zemí zachycují levitující fotografie, jejichž výstava dnes začala v Domě porcelánu s modrou krví v Dubí na Teplicku. Výstava v Dubí představuje příběh putování pozdně gotického oltáře s Madonou
Dubí (Teplicko) 25. července (ČTK) - Putování pozdně gotického oltáře z německého Fürstenau přibližuje výstava v Dubí na Teplicku Madona na vandru. Madona proto, že jde o ústřední motiv oltáře. Na přelomu 18. ČR má v lithiu příležitost přispět k energetické bezpečnosti Evropy, řekl Fiala
Dubí (Teplicko) 16. května (ČTK) - Česká republika má v lithiu jedinečnou příležitost přispět k energetické bezpečnosti státu a celé Evropy, řekl dnes premiér Petr Fiala (ODS) nedaleko ložiska na Cínovci na Teplicku, kde se zastavil cestou do Drážďan.
MĚSTA
NAJÍT
Dubí
Přehled zpráv z lokality "Dubí". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.
Ilustrační fotografie zdroj:istock.com
V Dubí na Teplicku vystavuje levitující fotografie Petr HrickoDubí (Teplicko) 18. dubna (ČTK) - Člověka ve vzduchu, písmena z klávesnice nad dlaněmi, pád cyklisty nebo králíka nad zemí zachycují levitující fotografie, jejichž výstava dnes začala v Domě porcelánu s modrou krví v Dubí na Teplicku. Výstava v Dubí představuje příběh putování pozdně gotického oltáře s Madonou
Dubí (Teplicko) 25. července (ČTK) - Putování pozdně gotického oltáře z německého Fürstenau přibližuje výstava v Dubí na Teplicku Madona na vandru. Madona proto, že jde o ústřední motiv oltáře. Na přelomu 18. ČR má v lithiu příležitost přispět k energetické bezpečnosti Evropy, řekl Fiala
Dubí (Teplicko) 16. května (ČTK) - Česká republika má v lithiu jedinečnou příležitost přispět k energetické bezpečnosti státu a celé Evropy, řekl dnes premiér Petr Fiala (ODS) nedaleko ložiska na Cínovci na Teplicku, kde se zastavil cestou do Drážďan.
Dubí
Dubí (německy Eichwald) je město v severních Čechách, v okrese Teplice, v Ústeckém kraji.
Žije zde přibližně 7 900 obyvatel.
První zmínky o Dubí jako o horním místě jsou z let 1494 až 1498, kdy zde přespávali horníci, těžící cín. Po rozsáhlých dubových lesích, které se rozprostíraly po okolních stráních, byla rodící se osada pojmenována Dubí (Eichwald). V 16. století došlo k rozvoji osady, která se stává součástí teplického panství. Impuls k rozvoji Dubí dal Jan Jiří Marek Clary-Aldringen, majitel teplického panství. Přes Dubí a Cínovec do Drážďan tehdy vedla formanská cesta, kudy se z Teplic do Saska vozilo obilí. Ve městě byl papírenský závod, závod na výrobu střelného prachu, který však později vybuchl.
Po napoleonských válkách, v souvislosti s velkým rozvojem teplického lázeňství se stalo Dubí vyhledávaným výletním místem teplických lázeňských hostů. Patřil k nim po mnoho let například J. W. Goethe. Důležitým stavebním počinem bylo vybudování kostela Neposkvrněného početí Panny Marie z prostředků veřejné sbírky, doplněných rodinou Clary-Aldringen. V roce 1871 byla založena továrna na výrobu porcelánu. Dubí bylo na přelomu 19. a 20. století součástí teplické aglomerace výroby keramiky a porcelánu nesporně světového významu, orientované silně proexportně. V současnosti v Dubí působí Ateliér designu keramiky Fakulty umění a designu UJEP v Ústí nad Labem. Velkým zájmem výtvarníků jsou provázena každoroční „hrnková sympozia“, která přinášejí výrazné výtvarné podněty v oblasti designu hrnku a zároveň zpětně korigují výtvarné pojetí z hlediska technologických možností průmyslové výroby. Roku 1960 vzniklo město Dubí sloučením obcí Dubí, Pozorka a Horská Bystřice. K Dubí ještě patří Běhánky a Drahůnky. V pozdějších letech (1. 7. 1980) byly přičleněny obce Mstišov a Cínovec. Roku 1966 získalo Dubí statut lázeňského města.
Mezi památky patří: kostel Neposkvrněného početí Panny Marie, který byl roku 1898 vystavěný podle kostela Santa Maria dell ‘Orto v Benátkách. Barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie na Cínovci byl vystavěný mezi lety 1729 až 1732. Mezi další pamětihodnosti patří kaple v Pozorce a kaple sv. Eustacha v Mstišově. Ve městě se nachází úvraťové nádraží, součást Moldavské horské dráhy, na které od roku 1885 probíhal mezinárodní provoz mezi Mostem a saským Freibergem.
Dubí je lázeňské město, které proslulo výrobou skla a porcelánu.
Žije zde přibližně 7 900 obyvatel.
První zmínky o Dubí jako o horním místě jsou z let 1494 až 1498, kdy zde přespávali horníci, těžící cín. Po rozsáhlých dubových lesích, které se rozprostíraly po okolních stráních, byla rodící se osada pojmenována Dubí (Eichwald). V 16. století došlo k rozvoji osady, která se stává součástí teplického panství. Impuls k rozvoji Dubí dal Jan Jiří Marek Clary-Aldringen, majitel teplického panství. Přes Dubí a Cínovec do Drážďan tehdy vedla formanská cesta, kudy se z Teplic do Saska vozilo obilí. Ve městě byl papírenský závod, závod na výrobu střelného prachu, který však později vybuchl.
Po napoleonských válkách, v souvislosti s velkým rozvojem teplického lázeňství se stalo Dubí vyhledávaným výletním místem teplických lázeňských hostů. Patřil k nim po mnoho let například J. W. Goethe. Důležitým stavebním počinem bylo vybudování kostela Neposkvrněného početí Panny Marie z prostředků veřejné sbírky, doplněných rodinou Clary-Aldringen. V roce 1871 byla založena továrna na výrobu porcelánu. Dubí bylo na přelomu 19. a 20. století součástí teplické aglomerace výroby keramiky a porcelánu nesporně světového významu, orientované silně proexportně. V současnosti v Dubí působí Ateliér designu keramiky Fakulty umění a designu UJEP v Ústí nad Labem. Velkým zájmem výtvarníků jsou provázena každoroční „hrnková sympozia“, která přinášejí výrazné výtvarné podněty v oblasti designu hrnku a zároveň zpětně korigují výtvarné pojetí z hlediska technologických možností průmyslové výroby. Roku 1960 vzniklo město Dubí sloučením obcí Dubí, Pozorka a Horská Bystřice. K Dubí ještě patří Běhánky a Drahůnky. V pozdějších letech (1. 7. 1980) byly přičleněny obce Mstišov a Cínovec. Roku 1966 získalo Dubí statut lázeňského města.
Mezi památky patří: kostel Neposkvrněného početí Panny Marie, který byl roku 1898 vystavěný podle kostela Santa Maria dell ‘Orto v Benátkách. Barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie na Cínovci byl vystavěný mezi lety 1729 až 1732. Mezi další pamětihodnosti patří kaple v Pozorce a kaple sv. Eustacha v Mstišově. Ve městě se nachází úvraťové nádraží, součást Moldavské horské dráhy, na které od roku 1885 probíhal mezinárodní provoz mezi Mostem a saským Freibergem.
Dubí je lázeňské město, které proslulo výrobou skla a porcelánu.